Slunce bylo vysoko na nebi a teplota se šplhala k čtyřiceti pěti stupňům. Po prašné cestě jela kolona, kterou tvořilo pět vojenských tracků a doprovázeli je dva jeepy s kulomety na střechách. Tři z těch kamionů vezli suroviny a další dva menší útočné oddíly.
  Já seděl u kulometu prvního jeepu. Vjeli jsme do města a zatím se to obešlo bez střelby. Ulice byli špinavé, plné odpadků a hladovějících děti. Byli vychrtlé, kůže jim visela na tenkých kostech. Na sobě měli roztrhanej kus trička a kus kalhot. Když sem se jim podíval do obličeje, odhadoval jsem je tak na desetileté.
Thomas zase nadával na to vedro. Není se čemu divit, když vyrostl na Aljašce. 
  ,,Na co si furt stěžuješ? Slunce svítí, jsme skoro u cíle a tamhle stojí Arab s RPGéčkem." usmál se poručík Wixson a podíval se na řidiče, jakoby se nechumelilo. 
Teď mu to doběhlo. 
,,RPG!" zařval do vysílačky.
Hlavice proletěla ulicí a za sebou zanechala zvířený prach písku. Thomas zakroutil volantem a jeep se na poslední chvíli vyhnul střele. Zasáhla track za námi. Odjistil jsem kulomet a přejel okna, ze kterých vyčuhovali hlavně samopalů. Thomas sešlápl plyn. Prorazil několik dřevěných stánků na menším, otevřeným place. Nabourali jsme do nějakého domu.
  ,,Vylezte, rychle." vykřikl poručík Wixson. 
Vklouzl jsem do prostor auta a průlezem jsem se pokusil oddělat kulomet z podstavce. Střechu zasypala sprška kulek. Vzal jsem M16 taktikal a vyčkal jsem. Otevřel jsem zadní dveře a hledím jsem přejel přízemí protějších domů. Okna byla zadělaná dřevěnými deskami. 
  ,,Jacku si v pořádku?" ozval se Wixson. Oba už byli v v baráku, do kterého jsme nabourali. 
  ,,Jo, zatim jo." zasmál jsem se.
  ,,Kurva Jacku co se tlemíš? Jde nám o holou prdel." 
  ,,Já vim." opáčil jsem. 
  ,,To jsem rád, že to víš. A teď už polez!" ozval se Wixson se zvýšeným hlasem.
U dveří se objevil Arab s ákáčkem a začal na mě mluvit tou jejich hatmatilkou. Stále na mě mířil. Položil jsem zbraň a zvedl ruce nad hlavu. Pomalu jsem vystoupil a on ustupoval a přitom na mě stále řval. 
  ,,Hej." ozvalo se za nim. Otočil se a já se skrčil. Ozval se výstřel a kulka mu proletěla hlavou jako dýní. 
  ,,Dělej." podíval se na mě přísně poručík s menším úšklebkem v obličeji. Vzal jsem samopal. Po střechách protějších domů pobíhali Iráčané.
Zalezli jsme do baráku a zabarikádovali jsem dveře, aby se sem nedostali.
  ,,Deset na střechách a přijel jsem jeep."
  ,,Kurva, mám tady akorát šest zásobníků." rozčílil se Thomas po tom, co si zkontroloval vybavení.
  ,,Co cíl, to jeden výstřel." řekl poručík a přecvakl z dávky na jednotlivé. 
V zadní místnosti něco spadlo a nad námi byli slyšet kroky.
  ,,Jdu tam." zvedl jsem se. Našlapoval jsem pomalu. Dveře vrzly. Přes paprsky,které prosvicovaly mezerami v okně a dírami ve zdi, byl vidět zvířenej prach. Na zemi se válelo tělo, hmyz, který poletoval kolem se nejspíš vylíhl z vajíček v hnijícím těle. Ten odpornej zápach mi ucpal nos. Vzal jsem deku, která se válela v rohu a přikryl jsem tělo. Pomalu jsem vyšel skřípající schody.Ocitl jsem se v horním patře. Úzká chodbička s dvěma průchody do dalších místností. V zadní místnosti byla nějaká hromada rozbitého nábytku. Přejel jsem ji očima a oslepil mě odraz paprsků. Z hromady to dlouze štěklo. Rychle jsem se schoval za roh a dávka se zavrtala do zdi přede mnou.
  Odjistil jsem granát a hodil ho do místnosti. Výbuch zvířil vzduch. Vyklonil jsem se a pohledem jsem přejel místnost. Hromada byla rozházená a bylo vidět na tělo. Dvakrát jsem zmáčkl spoušť. Když jsem došel do místnosti, zvedl se mi žaludek. Byl to ještě kluk, dítě, sotva tak patnáctileté. Střepiny mu roztrhali obličej, hrudník a břicho. Celej bílej jsem se vrátil k poručíkovi a Thomasovi.
  ,,Tak co." podíval se na mě poručík. 
Neodpověděl jsem.
  ,,Jacku, kurva mluv." drkl do mě Thomas. 
Vzal jsem láhev vody, pořádně se napil a otřel se obličej.
  ,,Byl to ještě kluk. Nevěděl jsem že to bude kluk. Vystřelil první." promluvil jsem a stále jsem hleděl na protější zeď.
  ,,Mrtvej?" zeptal se Wixson, aniž by odtrhl pohled od dění na ulici. Kývl jsem hlavou, otočil jsem se a podíval sem se mezerou, abych byl v obraze. Napočítal jsem jich okolo třiceti a další přicházeli. Bylo nám jasný, že jsem v pasti.